Všechno nejlepší ;)
Jednou za rok to čeká každého. Není to tak významné jako narozeniny nebo Vánoce, ale stejně se počítá s tím, že se najdou blbci, kteří se vám to budou snažit zpříjemnit a nebo tvrdě oplatit. Svátek. Dneska slaví své jubileum. Dvacátý pátý svátek v životě. Nuda, blbost, zbytečnost, ale na druhou stranu….Proč si neužít trochu té pozitivní popularity, kdy vám každý přeje a má vás najednou rád ne?
To ráno bylo samo o sobě hektické. Zaspala a nestíhala autobus. V práci měla být za deset minut a to bylo na pouť přes celé město opravdu, ale opravdu málo. Ale co. Smířila se s tím, že přijde pozdě a tak nikde nespěchala.
Zašla si do kavárny pro kafe a snídani a rozhodla se, že pojí po cestě na nedaleké lavičce. K její hrůze však byla jediná lavička v širokém okolí obsazená podivně vypadajícím individuem, které leželo obklopené prázdnými láhvemi od levného vína.
Když přijmula fakt, že se bude muset najíst za chůze, tak se ji při otevření toustů udělalo zle. Číšnice musela být buď sjetá a nebo nadraná hned po ránu, protože jí místo šunkového toustu zabalila toust s krevetovým koktailem. Ani ho neochutnala a hodila ho nejbližšímu psovi. Aspoň to kafe zůstalo. Napila se, ale….Hned ho vyplivla. Místo kafe měla v kelímku jen horké a napěněné mléko.
„To se mi snad jenom zdá!“
Hodila kelímek do koše a pokračovala dál po cestě. Zpoždění narůstalo, stresu přibývalo. Stála na přechodu a vedle ní se postavil takový malý a zakrslý mužík, který svýma prasečíma očkama neustále mžoural kolem sebe.
„Slečno, taky vidíte tu mlhu všude kolem?“
Raději mu nic neřekla a šla dál. Asi nějaký dement nebo úchyl. Mlha. Jaký by tu mohla být mlha. Odkdy je v červnu mlha? Ve výloze obchodu s nábytkem stála lákavá nabídka na červenou kuchyni. Kvalitní, švédská práce.
„Nechcete koupit, ženo roztomilé šaty?“
Ani nepostřehla odkud se ten týpek vzal, ale rychle ho odbila a radši zrychlila. Je dneska den cvoků?
Ve stánku s novinami si koupila nové číslo Plesku. Titulka byla opravdu výživná. SPISOVATEL S. BYL NALEZEN MRTVÝ. Psalo se tady, že byl nalezen včera večer ve svém bytě zavalený rozestavěným nábytkem. Podle všeho už ho nikdo předtím půl roku neviděl, protože stále čekal na jakousi vílu.
„No to byl vůl.“
Dobrá nálada ji definitivně opustila, když si chtěla koupit rajčata do práce, aby si k obědu udělala salát a místo nich objevila v regálu jen ceduli: Rajčata nejsou jeďte do Brna.
Vzteklá a nerudná došla před budovu, kde byla zaměstnaná a k jejímu překvapení bylo zamčeno. Že by nějaký hloupý žert? Z vrátnice vylezl starý vrátný Procházka a culil se jako andělíček.
„Ale slečno, co tady děláte? Dneska máme zavřeno a všichni mají volno. Ten velký krokodýl na zdi, kterého máme v závodní jídelně se zbláznil, ožil a nyní terorizuje a okupuje naší firmu.
Sen. Tohle musí být jeden velký surrealistický sen. Štípla se do tváře, ale nevzbudila se. Tak tohle je tedy její svátek. Bláznivý a nepochopitelný, ale na druhou stranu…..Nemůže si stěžovat, že by byl její život nudný. Začalo pršet a z nebe padala skotská. Výborně. Důstojný konec jednoho dne, který každý jednou za rok prožije. Všechno nejlepší……A hlavně: pozor na polštářové sovy. V noci se probouzejí a klovou lidem do očí....A to fakt nechceš ;)
To ráno bylo samo o sobě hektické. Zaspala a nestíhala autobus. V práci měla být za deset minut a to bylo na pouť přes celé město opravdu, ale opravdu málo. Ale co. Smířila se s tím, že přijde pozdě a tak nikde nespěchala.
Zašla si do kavárny pro kafe a snídani a rozhodla se, že pojí po cestě na nedaleké lavičce. K její hrůze však byla jediná lavička v širokém okolí obsazená podivně vypadajícím individuem, které leželo obklopené prázdnými láhvemi od levného vína.
Když přijmula fakt, že se bude muset najíst za chůze, tak se ji při otevření toustů udělalo zle. Číšnice musela být buď sjetá a nebo nadraná hned po ránu, protože jí místo šunkového toustu zabalila toust s krevetovým koktailem. Ani ho neochutnala a hodila ho nejbližšímu psovi. Aspoň to kafe zůstalo. Napila se, ale….Hned ho vyplivla. Místo kafe měla v kelímku jen horké a napěněné mléko.
„To se mi snad jenom zdá!“
Hodila kelímek do koše a pokračovala dál po cestě. Zpoždění narůstalo, stresu přibývalo. Stála na přechodu a vedle ní se postavil takový malý a zakrslý mužík, který svýma prasečíma očkama neustále mžoural kolem sebe.
„Slečno, taky vidíte tu mlhu všude kolem?“
Raději mu nic neřekla a šla dál. Asi nějaký dement nebo úchyl. Mlha. Jaký by tu mohla být mlha. Odkdy je v červnu mlha? Ve výloze obchodu s nábytkem stála lákavá nabídka na červenou kuchyni. Kvalitní, švédská práce.
„Nechcete koupit, ženo roztomilé šaty?“
Ani nepostřehla odkud se ten týpek vzal, ale rychle ho odbila a radši zrychlila. Je dneska den cvoků?
Ve stánku s novinami si koupila nové číslo Plesku. Titulka byla opravdu výživná. SPISOVATEL S. BYL NALEZEN MRTVÝ. Psalo se tady, že byl nalezen včera večer ve svém bytě zavalený rozestavěným nábytkem. Podle všeho už ho nikdo předtím půl roku neviděl, protože stále čekal na jakousi vílu.
„No to byl vůl.“
Dobrá nálada ji definitivně opustila, když si chtěla koupit rajčata do práce, aby si k obědu udělala salát a místo nich objevila v regálu jen ceduli: Rajčata nejsou jeďte do Brna.
Vzteklá a nerudná došla před budovu, kde byla zaměstnaná a k jejímu překvapení bylo zamčeno. Že by nějaký hloupý žert? Z vrátnice vylezl starý vrátný Procházka a culil se jako andělíček.
„Ale slečno, co tady děláte? Dneska máme zavřeno a všichni mají volno. Ten velký krokodýl na zdi, kterého máme v závodní jídelně se zbláznil, ožil a nyní terorizuje a okupuje naší firmu.
Sen. Tohle musí být jeden velký surrealistický sen. Štípla se do tváře, ale nevzbudila se. Tak tohle je tedy její svátek. Bláznivý a nepochopitelný, ale na druhou stranu…..Nemůže si stěžovat, že by byl její život nudný. Začalo pršet a z nebe padala skotská. Výborně. Důstojný konec jednoho dne, který každý jednou za rok prožije. Všechno nejlepší……A hlavně: pozor na polštářové sovy. V noci se probouzejí a klovou lidem do očí....A to fakt nechceš ;)
Komentáře
Okomentovat